Program RFEM 6 pro statické výpočty tvoří základ modulárního softwarového systému. Hlavní program RFEM 6 slouží k zadávání konstrukcí, materiálů a zatížení u rovinných i prostorových konstrukčních systémů, které se skládají z desek, stěn, skořepin a prutů. Program umožňuje vytvářet smíšené konstrukce, stejně jako modelovat tělesa a kontaktní prvky.
RSTAB 9 je výkonný program pro analýzu 3D prutových konstrukcí, který statikům pomáhá vyhovět požadavkům moderního stavebního inženýrství a odráží nejnovější trendy v oboru.
Jste často příliš dlouho zaměstnáni výpočtem průřezů? Software Dlubal a samostatný program RSECTION vám usnadní práci stanovením a analýzou napětí pro různé průřezy.
Víte vždy, odkud vítr vane? Ve směru inovace, samozřejmě! S RWIND 2 máte k dispozici program, který využívá digitální větrný tunel pro numerickou simulaci proudění větru. Program toto proudění aplikuje na libovolné geometrie budov a stanoví zatížení větrem působící na jejich povrch.
Hledáte přehled oblastí zatížení sněhem, větrem a zemětřesením? Pak jste zde správně. Mapy oblastí zatížení umožňují rychle a snadno stanovit oblasti zatížení sněhem, větrem a zemětřesením podle Eurokódu a dalších mezinárodních norem.
Chcete si vyzkoušet sílu programů Dlubal? Je to vaše příležitost! S bezplatnou 90denní plnou verzí si můžete všechny naše programy plně otestovat.
Ne. V programech RFEM 5 a RSTAB 8 je k dispozici národní příloha DIN EN 1998-1/NA:2011-01. Poznáte to podle nastavení pro seizmickou oblast nebo na webové stránce Funkce přídavného modulu.
Funkce přídavného modulu RF-/DYNAM Pro - Equivalent Loads
Národní přílohu DIN EN 1998-1/NA:2021-07 naleznete v programu RFEM 6 nebo RSTAB 9, odkud lze data exportovat a poté importovat do programu RFEM 5 / RSTAB 8, jak je popsáno v FAQ 005181.
FAQ 005181 | Export spektra odezvy z programu RFEM 6
Důvodem tohoto upozornění je, že průřezy s náběhy nelze posuzovat metodou 6.3.3 normy EN 1993-1-1. Přídavný modul RF-/STEEL EC3 posuzuje tyto průřezy obecnou metodou podle 6.3.4 normy EN 1993-1-1. Tato metoda je ovšem přípustná pouze pro zatížení ve směru podpory, to znamená bez příčného ohybového momentu. Proto se zobrazí upozornění.
Stabilitní analýzu lze provést jako posouzení průřezu podle teorie druhého řádu, což je možné pomocí přídavných modulů RF-/FE-LTB nebo RF-/STEEL Warping Torsion.
Alternativně je možné příčný ohyb zanedbat v možnostech filtru v dialogu "Detaily" v záložce "Stabilita", nebo aktivovat upravenou metodu podle Naumese v dialogu "Národní příloha", která umožňuje příčný ohyb.
Podle normy DIN EN 1993-1-1:2010-12 [1], Příloha BB.1.1 je možné za určitých podmínek pro jednotlivé ztužení použít vzpěrnou délku. To znamená, že v tomto případě nelze použít sadu prutů, nýbrž jednotlivé pruty se součiniteli vzpěrné délky uvedenými v normě.
Vzhledem k tomu, že tento přístup uvažuje pouze lokální selhání, mělo by být nezávisle na tom provedeno posouzení konstrukce na globální selhání. Pro toto posouzení musí sada prutů obsahovat odpovídající imperfekci. Podle modelu lze za určitých podmínek provést posouzení na jednotlivých prutech (např. u stožáru), nebo je nutné sadu prutů posoudit na selhání mimo rovinu (příhradový nosník) podle připojeného příkladu.
Eurokód 2 s národní přílohou pro Rakousko je k dispozici v několika přídavných modulech pro betonové konstrukce programu RFEM 5.
Jakmile je k dispozici licence pro modulové rozšíření EC2 , můžete používat Eurokód se všemi dostupnými NP.
Národní příloha pro Rakousko je k dispozici v následujících přídavných modulech pro železobetonové konstrukce:
Totéž platí pro přídavné moduly programu RSTAB 8, které se zabývají železobetonovými konstrukcemi.
Dialog pro zadání půdního profilu je deaktivovaný, pokud v nastaveních detailů byla deaktivována příslušná posouzení.
U následujících posouzení není nutné zadávat půdní profil:
Jakmile je aktivována některá z výše uvedených možností, je dialog pro zadání půdního profilu také přístupný.
Důvodem tohoto upozornění je, že sady prutů nelze standardně posuzovat podle obecné metody 6.3.4 normy EN 1993-1-1. Tato metoda je ovšem přípustná pouze pro zatížení ve směru podpory, to znamená bez příčného ohybového momentu. Proto se zobrazí příslušné upozornění.
Alternativně je možné příčný ohyb zanedbat v možnostech filtru v dialogu "Detaily" v záložce "Stabilita", nebo aktivovat upravenou metodu podle Naumese v dialogu "Národní příloha", která umožňuje příčný ohyb. Použití obou možností je na uvážení uživatele.
V tomto případě je ovšem nejlepší zvolit pro posouzení sad prutů metodu náhradních prutů v dialogu "Detaily" v záložce "Stabilita".
O obvodovém pruhu malty se hovoří tehdy, když cihly stěny nejsou kladené pouze na jeden maltový pás, ale na dva. Maltu je přitom nutné nanášet na vnější okraje ložných ploch zdicích prvků. V případě obvodových pruhů malty je nutné počítat s omezeními v únosnosti, protože se ve stěně vyskytují nepříznivá napětí.
Zde je možné v příslušné evropské zemi použít obvodové pruhy malty, řídí příslušná Národní příloha. Provedení zdiva pomocí obvodových pruhů malty je v německé Národní příloze vyloučené. Na ložné spáry proto musí být v Německu použita malta po celé ploše.
Národní přílohou ÖNORM B 1991-1-3: 2018-12 byla nově definována šířka oblastí tolerance.
[1] Ve třetím odstavci v kapitole "Příloha B" norma uvádí, že v šířce 2,5 km na obou stranách hranice oblasti je charakteristická hodnota sk dána průměrem dotčených oblastí. V oblasti Vídně je nutné vycházet z hodnoty 250 m na každé straně. Výsledkem je šířka oblasti tolerance v zemi 2 x 2,5 km = 5 km a ve Vídni 2 x 250 m = 500 m.
→ Viz Mapa zatížení sněhem pro Rakousko
Toto nařízení bylo implementováno s aktualizací normy ÖNORM B 1991-1-3:2018̩-12 na našich webových stránkách Oblasti zatížení sněhem, větrem a zemětřesením.
Vzhledem k tomu, že v případě ohybově namáhaných a namáhaných konstrukčních prvků lze metodu podle 6.3.3 normy EN 1993‑1‑1 aplikovat pouze na dvakrát symetrické průřezy, stanoví přídavný modul tyto konstrukční prvky pomocí obecné metody podle 6.3.4 normy EN 1993-1-1. Tuto metodu lze použít pro libovolné nesymetrické průřezy. V Německu jsou ovšem přípustné pouze I -profily, proto se zobrazí upozornění.
Alternativně je možné v dialogu "Národní příloha" povolit obecnou metodu také pro průřezy, které nejsou průřezy I, ale liší se zde od Národní přílohy.
U dřevěných konstrukcí se nosníky často skládají z několika dřevěných dílů. Jednotlivé díly jsou spojené lepidlem, hřebíky, vruty, kolíky nebo lícovanými šrouby. V případě spoje lepidlem je spoj třeba uvažovat jako tuhý. U spojů např. pomocí kolíkových spojovacích prostředků je spoj polotuhý a průřezové charakteristiky spojených dílů nelze plně aplikovat.
V programech RFEM a RSTAB lze u složených dřevěných průřezů zohlednit poddajnost spoje v jednotlivých vrstvách. Toho lze dosáhnout zadáním redukčního součinitele Gamma, který lze stanovit pomocí "metody Gamma" například podle DIN 1052:2008 (8.6.2) nebo podle EN 1995-1-1 (příloha B). Tento součinitel zohledňuje redukci Steinerových podílů částí průřezu, což vede k účinné tuhosti v ohybu.
Kromě toho je možné jednotlivým průřezům přiřadit různé materiály. K tomu slouží funkce "Hybridní", při které se jeden z těchto materiálů používá jako reference pro stanovení ideálních průřezových vlastností.